Logo KREATOR pro mne i po letech znamená pořád něco víc než jen vzpomínku na komické metalové začátky v minulém století. Tahle banda na rozdíl od většiny ostatních totiž nikdy neztratila můj respekt, nikdy nebyla vyloženě směšná, nebála se experimentovat a vždy si zachovala svoji tvář a svůj typický zvuk a styl. V Praze se KREATOR neukázali již mnoho let, a proto jsem po oznámení jejich koncertu v našem hlavním městě neváhal ani na chvíli. Vzhledem k tomu, jak dlouho naše hlavní město opomíjeli, dal se očekávat průřez diskografií a s ohledem na dnešní nostalgické časy i hodně skladeb z let osmdesátých. Konec konců, jak leader Mille Petrozza během pražské zastávky Thrash festu několikrát zmínil, KREATOR jsou tu již třicet let, tedy možných a očekávaných skladeb pro koncert bylo víc než dost a zdaleka se nemohlo dostat na všechny.

Výborné intro v podobě „The Man Comes Around“ od Johnyho Cashe navodilo uvolněnou atmosféru a kapela odstartovala show skladbou „Violent Revolution“. Zpočátku se vystoupení odehrávalo překvapivě spíše ve středním tempu, což však nebylo vůbec na škodu. První pořádná rychlovka proběhla až jako pátá v pořadí a jednalo se o kousek „Betrayer“ z alba „Extreme Aggresion“. Příjemně překvapil velmi čistý zvuk, typický ostrý s jedovatým virblem, jaký je ke slyšenína většině alb a kterým se KREATOR od většiny thrash kapel odlišují. Mille Petroza, přestože je ve skupině jediným zpěvákem, sympaticky odehrál všechny důležité kytarové party a se Samim Yli Sirniem (ex-WALTARI) se podělil o sóla tak půl na půl. Dobře slyšitelná byla kupodivu i basa a celkově byl zvuk tak akorát vyvážený. Ventor, který v minulosti čelil kritice za svůj velmi jednoduchý styl bubnování, kapelu bez problémů držel, hrál přesně a razantně a jeho úderným bicím nešlo nic vytknout. Většina skladeb v živém provedení překonala dokonce studiovou verzi, neboť zněly mnohem více živelně a hutně.

Kapela během vystoupení pomalu ale jistě utahovala šrouby a v závěru již zněly pouze kruté řežby z alb „Pleasure To Kill“ a „Endless Pain“. Mille Petrozza se svoji typickou Jackson šipkou, kterou tuším nevyměnil během celého koncertu, vystupoval sympaticky, přeci jen je to profík, který má za sebou dvacet let v první metalové lize. Když tam stál s vlajkou s typickým rudým logem a řval „It´s Time To Rise, The Flag Of…“, tak běhal mráz po zádech a těch dvacet let nazpět jakoby zmizelo. Občas sice neudržel svůj typicky přiškrcený zpěv a spadl do jednoduššího deklamování, ale dalo se mu to odpustit.

KREATOR hráli tedy ten „thrash“, experimentální alba až na kousek „Phobia“ z „Outcast“ úplně vynechali a věnovali se, jak si nakonec i jejich většina fans přeje, té svoji klasice. „Betrayer“, „People Of The Lie“, „Coma Of Souls“, „Pleasure To Kill“, „Flag Of Hate“. To jsou věci, které pro každého, kdo měl někdy na sobě džísku s nášivkami a pyramidami, hodně znamenají a odezva v publiku podle toho i vypadala. V Praze na Vltavské byl „plný dům“, odhadem přes tisíc lidí a dle očekávání přišlo „Krejtrům“ fandit publikum složené především ze strejců středního „skoro čtyřicetiletého“ věku (kam musím konec konců počítat i sebe), kteří sice dnes již džísky většinou nenosí, ale čas na oblíbenou kapelu si i přes velký mráz neváhali najít a dorazili v překvapivě hojném počtu. Náctileté nebo alespoň dvacetileté postavičky byly dle očekávání ve velkém oslabení.

Přestože thrash metal v současné době již téměř neposlouchám, tak na alba KREATOR si pořád ještě čas najdu a pražský koncert mne jen utvrdil v tom, že jsem se nemýlil. Tahle kapela je prostě na rozdíl od jiných „thrash velikánů“ někde jinde a já ji za to nepřestávám respektovat. Jak se říká, stará láska nerezaví.

Playlist: Violent Revolution, Hordes Of Chaos,Phobia,Terrible Certainty, Betrayer,Voices Of The Dead,Enemy Of God, Destroy What Destroys You, When The Sun Burns Red, Amok Run, Endless Pain, Pleasure To Kill, People Of The Lie, Coma Of Souls,The Pestilence, Flag Of Hate, Tormentor